Kuta… hlavní to turistický bod všeho dění na Bali. Z celého ostrova toho Kuta nabízí s přehledem nejvíce. Na rozdíl od ostatních turisticky zaostalejších oblastí ostrova, Kuta soustřeďuje hned několik turistických lákadel na jedno místo.

Pokud jste fanda do surfingu, hledejte zde krásné, dlouhé a široké pláže se zlatými písky a s jednoduchými vlnami vhodnými převážně pro začátečníky a pokročilé. Pokud máte rádi dobré jídlo, tak v Kutě rozhodně nebudete mít problém najít pro Vás tu pravou restauraci nebo Warung. Díky velkému počtu turistů přicházejících z celého světa místní restaurace nabízí široké spektrum mezinárodní kuchyně, od evropské přes aussie až po indonéskou. Pokud hledáte relax, paradoxně i v Kutě ho naleznete - vybrat si můžete dle Vašich preferencí z obrovského množství hotelů, guest housů a resortů. V neposlední řadě, pokud dlouhodobě cestujete a potřebujete obnovit pár kusů obnošeného oblečení nebo jen chcete potěšit své blízké nějakými těmi suvenýry, tak v Kutě seženete vše potřebné do několika minut. Co neseženete u pouličních trhovců, objevíte ve velkých a moderních nákupních centrech.

 

Původně jsem nevěděl, co si mám o Kutě vůbec myslet. Nevěděl jsem zda-li bych náš pobyt hodnotil spíše kladně a doporučil nebo se zaměřil více jen na negativní oblasti Kuty. V konečném důsledku bych Kutu doporučil, ale obrázek si udělejte sami.

Pobyt se zde dá pořádně užít, dá se odpočinout a nabrat síly před dalším cestováním, ale zároveň je nutné nezapomínat a dát si pozor na určité negativní stránky tohoto místa.

 

Poprvé jsme navštívili Kutu v květnu 2015. Byla to naše vůbec první asijská destinace a začátek našeho cestování po Asii. Nejednalo se ani tak o šok jako o zásadní kulturní změnu oproti klidnému Novému Zélandu, kde jsme žili předchozího půl roku. Z malé vesničky ztracené někde mezi Abel Tasman přírodní rezervací, plážemi a jablkovými farmami na severu Jižního ostrova jsme se dostali za několik hodin v letadle do turisty přeplněné Kuty, plné neodbytných taxikářů a pouličních trhovců, naháněčů do hotelů a restaurací a celkově ze začátku na náš vkus do poněkud chaotického místa.

 

Ano, Kuta je levná. Představte si, že po půl roce na NZ, kde všeobecně ceny za ubytování a stravování se venku jsou astronomicky vysoké. Přiletíte na letiště, vezmete tágo maximálně za 150 Kč do centra, ubytujete se v nějakém hotýlku či guest housu za příjemných 250 Kč pro dva, zajdete si na indonéské jídlo za 30 Kč, kontinentální za 100 Kč. Osmažená rybka akorát tak na oběd pro jednoho je k dostání od 80 Kč. Dobré jídlo spláchnete velkým pivkem 0,6l za 45 Kč a víceméně neřešíte nic.

 

Rádi byste zasurfovali, ale jste začátečníci? Za odpovídající long board surf zaplatíte v rozmezí 80 - 400 Kč za den (kvalita je stejná) a za hodinku s instruktorem, většinou s nějakým opáleným páskem z pláže, vysolíte od 150 Kč výše. Nebaví Vás surfovat? Opalování je zadarmo a pláž je dloooouhá, na Kuta beach navazuje Legian Beach, přecházející v Seminyak Beach, takže k dispozici máte 6,5 km dlouhý stretch nekončící pláže pro vaše procházky a ranní běhání.

 

Už jste se nabažili slunce a chcete poznat trochu okolí? Pokud to berete po své ose, do dopravního uzlu Denpasar se dostanete za 15 Kč a odtud po celém Bali za cca 50 Kč - 75 Kč. Cesta bemem nebo busem může být zbytečně komplikovaná a zdlouhavá, tak proč nesednout na pronajatý scooter za 75 Kč na den (benzin za 11,5 Kč/l) a frčíte, kam je třeba.

Hledáte-li komfortnější cestování, nejlépe nějaký minibus s vyzvednutím u hotelu? Poptejte se u jedné z tisíce+1 “cestovek” v centru Kuty, či na hotelu, kde bydlíte a máte dopravu za památkami v rozmezí 110 - 320 Kč, a to i na Gili Islands za cenu někde kolem 300 Kč.

Plánujete delší přesuny a máte málo času? Proč nevyužít vnitrostátní lety mezi ostatními ostrovy Indonésie za přijatelné ceny, letiště Denpasar je hned za rohem.

 

Už jste poznali okolí, vyslunili jste se a najedli dosyta? Co může překonat západ slunce se studeným drinkem v ruce na Kuta beach.. A až zapadne, pořádně to roztočit na ulici Jl. Legian s proslaveným disco komplexem Sky Garden! V nočních hodinách se tato ulice mění v burácející šílenství plné barů, diskoték, živé hudby a hlavně zde potkáte stovky mladých turistů z celého světa, většinu z Austrálie, UK a Skandinávie, které zajímá jen jedna věc - party až do rána.

 

Takové množství turistů přilétajících každým okamžikem na Bali sebou přináší i stinné stránky. Mnoho Indonésanů se přesouvá do Kuty za jediným účelem - vydělat co nejvíce peněz. Ale jak takový balík vydělat, když stejný nápad mají další stovky, možná tisíce dalších lokálů? Je to jasné, vše jde na úkor turisty, ceny za prodávané zboží nabízí za nereálně vysoké částky, budou se Vás snažit okrást, obrat a nejlépe o všechno, co máte. Základem spokojeného nákupu v Kutě je naučit se smlouvat. Smlouvat tvrdě a nekompromisně. Chcete nové, jistě značkové, sluneční brýle Ray Ban? Prodejci můžou začít na ceně až 200,000 IRD (300 Kč), ti více zoufalí začnou nízko, dejme tomu za 50,000 IDR (75 Kč). Dle našich zkušeností nejnižší reálná prodejní cena se může pohybovat kolem 1 USD, tedy 25 Kč. A tak je to se vším. Nebojte se smlouvat, obejít několik krámků. Proč ne, když jsou zde stovky stánků se stejným sortimentem. Pokud nehledáte vyloženě nejlevnější produkty, doporučuji podívat se do velkých obchodních center, kde kvalita by měla být přeci jenom vyšší a produkty za fixní ceny.

 

Na co si opravdu dejte pozor, je výměna valut u neautorizovaných prodejců. Každý druhý pouliční prodejce má před krámkem ceduli s velice uspokojivými kurzy a nápisem “Authorized money changer”. Není to pravda. Autorizované směnárny poznáte na první pohled a rozhodně se nejedná o stánek s oblečením a cetkami, s vysokým dřevěným stolem v tmavém rohu místnosti. U takovýchto prodejců si připadáte jak na představení kouzelníka, či u hry lidově nazývané “skořápky”. Můžete mu koukat pod ruce jak chcete, když před Vámi za zamaštěným sklem přepočítává peníze, které přehledně rovná do hromádek po 1mil IDR. Peníze si sami můžete přepočítat několikrát. Věřte tomu, že mazaný vekslák čeká na jedinou sekundu Vaší chvilkové nepozornosti a několik bankovek končí v tajném šuplíku pod pultem. Vy se pak vracíte na hotel s dobrým pocitem z výhodné směny peněz, protože jste si samozřejmě ničeho nevšimli. Při pozdější reklamaci nezbývá snad nic jiného, než si na obchodníčka došlápnout a nekompromisně se dožadovat zbylých bankovek. On již bude vědět...   

 

Po několika dnech strávených v Kutě začínáte být alergičtí na neustále povykování trhovců, prodejců na pláži a taxikářů všude kolem vás a nekompromisně dožadující se vaší pozornosti. Pokud to nejsou oni, tak to budou mladé dívky, někdy ještě děti, pokřikující na každém rohu “masás, masás!” Začíná vás obtěžovat, že všude se vás snaží natáhnout a obrat, ať už je to trhovec, regulérní obchůdek s potravinami v centru, taxikáři, nebo někdy i v té restauraci se snaží z vás dostat vyšší spropitné. Nejjednodušší recept je ignorace, ignorovat všechno a všechny. I přes místy nepříjemné poznámky z jejich strany vás nechají na pokoji a vy si ušetříte nesmyslné dohadování a bezcílné konverzace.

 

V neposlední řadě, hlavně v nočních hodinách na vás budou maskovaně pokřikovat všemožné jména drog, je dobré myslet na to, jaké tresty v Indonésii byť jen za držení nelegálních drog ukládají…

 

Rád bych vše shrnul do pár vět. Kuta je dobrá. Byli jsme zde celkem 3 krát a naše zkušenost se postupně zlepšovala. Je nutné znát místní ceny a poměry, najít si vhodné ubytování a oblíbené restaurace, naučit se komunikovat s lokálními lidmi a pak se může jednat o vskutku pěkný pobyt. Na své si přijdou mladí rebelové, kteří chtějí jen party a poznat hromady mladých lidí, ale také umírněnější cestovatelé, jelikož klidnějších míst je zde pořád dost a ne vše je zde jen o party.