Práce na třešňové farmě v Britské Kolumbii
Summerland, BC, Kanada
Táhne Vás to mimo velká města? Chcete utéct od všeho stresu, frmolu, přiožralých bezdomovců, zfetovaných mladíků velkých kanadských měst? Chcete zažít intenzivní letní zkušenost života na vesnici a každodenní namáhavé, ale naplňující práce pod širým nebem? A navíc vydělat balík doláčů během pár týdnů?
Nic Vám tedy nebrání pokračovat ve čtení o našem hippie životě ve vesničce Summerland obklopené kopci, vinicemi a ovocnými sady zasazených v údolí přenádherného jezera Okanagan.
Na farmu v Summerlandu jsme přijeli v polovině dubna. V období, kdy se příroda začínala vzpamatovávat z vleklé tuhé zimy a nejvyšší denní teploty začaly pomalu atakovat hranici 20 stupňů. Třešňový sad v tuto dobu již zářil běloskvoucími se kvítky a my vyfasovali zahradní chatku (buňku) přesně uprostřed sadu v jedné z mnoha brázd.
Sázení stromků
Do sběru třešní zbývaly ještě dva měsíce, a proto jsme veškerou energii koncentrovali na probíhající projekt zakládání rozsáhlého sadu hluboko v horách v Meadow Valley na svazích jezera Garnet Lake. Tuto sezónu zde bylo plánem vysázet 12 tisíc stromků.
Každé ráno nás naskákalo 8 pracantů do bílé dodávky Chevrolet a za hlasitého doprovodu rockové muziky Black Keys jsme vyrazili na půl hodinovou stoupající projížďku do horských lesů.
Hned z kraje se nám dostalo "velmi zodpovědné" práce, vytyčování pole na Savanna Rd. Bylo nám přiděleno 160 ft. dlouhé označkované lano, několik tisíc nanukových dřevěných tyček a my jsme postupovali napříč polem a vyměřovali. Každých 8 stop ve stejné lajně jsme zapíchli tyčku do země a na konci poli se otočili, vyměřili 16 stop mezi dvěma lajnami a razili si to zpátky na začátek.
Práce to byla jednoduchá, ale po zapíchnutí 12 tisíc špejlí do vyprahlé kamenité půdy nás pěkně braly záda a kolena.
Po vyměření vzdáleností projel polem bagřík a vyhloubil díry v daných intervalech. Pak už jsme do děr vložili stromky, naházeli pár lopat hnoje, zavlažili vodou a přihodili pár lopat zeminy navrch.
Koncem dubna začalo slunce na Savanně Rd. projevovat svou sílu a na rozpálené prašné planině jsme měli občas co dělat, abychom ustáli polední žár bez úpalu při úmorném lopatování. Začátkem května bylo všech 12 tisíc stromků řádně zasazených, ošetřených, sestříhaných a pole uklizené od všech kamenů.
Vyměřování pomocí nanukové tyčky
Surveying s lanem v akci
První várka vysázených stromků
Thinning nektarinek, broskví a jablek
Těch pár týdnů mezi koncem sázení stromků a začátkem sběru třešní jsme vyplnili všemožnými pomocnými pracemi na farmě. Jednou z nich bylo protrhávání nektarinek, broskví a jablek.
Všechny stromky byly řádně prořezány a udržovány na příjemné velikosti. Oproti práci na jablkovém sadu na Novém Zélandu jsme se tedy nemuseli probírat bujnými korunami statných stromů a thinning jsme si náležitě užili.
Sekání trávy a přivazování čouhajících větví
Po týdnu sekání trávy ruční benzinovou sekačkou jsem ztratil cit v prstech obou rukou, zato při přivazování větví blíže ke kmeni jsem si zpíval. Přivazování jsme získali jako poslední práci těsně před sběrem. Těžké ovocem obalené větvě jsme svazovali směrem ven z průjezdové řady a vytvářeli tak prostor pro projíždějící postřikový traktor.
Za všechny předsezonní práce, tedy sázení stromků, thinning, sekání trávy a přivazování větví jsem dostával základní mzdu 12 CAD za hodinu (hrubého, plus Holiday Pay). Nebyla to žádná hitparáda, ale jistých čistých 900 CAD to každé dva týdny hodilo. Ubytování jsme měli zdarma a za energie jsme platili směšných 20 CAD za osobu a měsíc.
Magda spokojená s výhledem
Protrhávání broskví
Bezkonkurenční výhled z broskvového sadu
Další z krásných výhledů, z nektarinkového sadu
Na pauze s "Lízačkou"
Posekaná tráva s Giant Head v čele
Lízačka chce zase hodit klacek
Protrhávání jablek
Sběr třešní
První (před) fáze sběru třešní začala 22. června. Tři dny jsme trhali, nováčci si osvojovali techniku sběru a v packing house testovali, zda všechny mašiny běží jak mají. Po testovací fázi jsme čekali dalších 5 dní, až zcela dozraje nejdřívější odrůda a sezóna se rozjela naplno. Před námi bylo 41 dní práce bez jediného dne přestávky. Během sezóny jsme postupně sbírali odrůdy, tak jak dozrávaly. I přesto, že firma Carlson je menší rodinný podnik, práce bylo více než dost. Sbíralo se na sadech vlastněných přímo firmou a na sadech ve vlastnictví jiných majitelů, kteří si pronajímali sběrače prostřednictvím Carlson.
Sbírali jsme různé odrůdy, lišící se barvou, chutí a tvarem třešní (Sweet heart, Santina, Skeena, Lapin, Staccato, Symphony, Sentennial). Trhali jsme přímo ze země v sadech s mladými stromky a vysoko v korunách statných starých třešní. Po většinu času jsem si vystačil s lehkým žebříkem 6 ft. (1,8 m), u starých vysokých stromů jsem musel sáhnout po 9 ft. (2,75 m). Sady byly roztroušeny po celém okolí městečka Summerland v údolí jezera Okanagan. Občas jsme trhali na rovném plácku, občas jsme horko těžko balancovali na žebříku ve srázu nad kaňonem dravé řeky. Často se nám během práce naskytovaly strhující výhledy na okolní kopce a jezero.
Sběr začínal každé ráno v 5 hodin. Každý sběrač popadl pár beden (lugs), žebřík a byla mu přiřazena část řady, či jednotlivé stromy. Během dne jsem někdy i několikrát změnil řadu nebo přímo sad, ale pokaždé se můj nadřízený snažil poctivě rozdělovat stromy mezi pracanty stejným dílem. Nachystal jsem si štos beden do řady, úchyty polepil nálepkami s čárovým kódem, připnul bednu na bederní popruh a dalších 8 hodin mě nic nezastavilo. Čas byl peníze, nikdy se netrhalo déle než do 1 - 2 hodiny odpolední, proto jsem upřímně prděl na jakékoliv pauzy a pokud to nebylo vyloženě nutné, trhal jsem bez přestávky. Makali jsme, co to dalo. S kamarády jsme se vzájemně hecovali a každým dnem jsme se zlepšovali.
Základem úspěchu pickera je neztrácet čas. Během sezóny se Vaše technika sběru postupně zdokonalí. Zjistíte, kam postavit žebřík, abyste otrhali najednou kolem sebe toho co nejvíce. Vaše prsty a dlaně se naučí očesat více ovoce každým tahem. Časem si i zvyknete na nepřestávající bolest zad a žebříkem otlačených holení. Vaše rezistence se podstatně zvýší a Vy budete daleko snázeji překonávat diskomfort plynoucí z dehydratace a zvýšené fyzické zátěže.
Do každé bedny upevněné na hrudi se natrhá zhruba 24 liber (podle odrůdy), tedy necelých 11 kg. Za každou takto naplněnou bednu jsme dostávali 5 CAD čistého (23 centů za libru). Kdo zůstal celou sezónu, dostal na závěr bonus dalších 2 centů za každou natrhanou libru.
Byly dny, kdy se vydělalo za den jen 80 CAD (čistého), ale jiné dny jsme si v ovocem obalených sadech přišli na
220 CAD za 8 - 9 h práce.
Já jsem se jako naprostý začátečník sběrač třešní postupně vypracoval mezi TOP 5 nejlepších sběračů sezóny. S rekordem 44 beden za den a průměrem 30 - 35 beden za den. Za těchto 6 týdnů práce jsem celkově nasbíral 1,104 beden, 27,084 liber třešní, tedy 12,3 tuny ovoce.
Sběr třešní je namáhavá práce, stejně jako každá jiná činnost na farmě. Pokud ale hejbnete zadkem, můžete se jednat o velmi výdělečnou činnost (1,000 CAD čistého za týden). Pokud srovnám sběr třešní se sběrem jablek, tak věřte, že sběr třešní je procházka růžovou zahradou. Sběr třešní miluju a doufám, že se mi poštěstí sehnat tuto práci na další sezóny.
Každý byl v 5 AM příjemně naladěn
Připravené bedny na první hodinku práce
No, není to krása?
Sbíračka nad kaňonem
Hlavně pořádně oblepit všechny popraskané prsty
Další z výhledů
Výbava pickera: batoh, bedna, žebřík a voda
A takhle to dělá machr Andriew: utrhne větev, hodí přes rameno a otrhá